Katedrála Sedlec

Katedrála Sedlec

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci je jednou z nejvýznamnějších sakrálních staveb v České republice. Nachází se asi 2 kilometry od historického centra Kutné Hory, v těsné blízkosti slavné kostnice.

Sedlecká katedrála je památkou UNESCO a konventním chrámem bývalého nejstaršího cisterciáckého kláštera v Čechách. Byla po staletí největší sakrální stavbou na českém území a patří mezi nejsvětlejší gotické katedrály vůbec – má 106 oken, z nichž největší měří 14 metrů.

Unikátní je kombinace původní gotické architektury s barokně-gotickou přestavbou od slavného architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Ten do stavby vetkl světově ojedinělé prvky – samonosnou klenbu zvanou „česká placka“ a unikátní točité schodiště.

V chrámové pokladnici je uložen jeden z nejvzácnějších klenotů střední Evropy – originál sedlecké monstrance, považovaný za nejstarší dochovanou gotickou monstranci na světě.

Historie

Historie katedrály je úzce spjata s cisterciáckým klášterem, který byl v Sedlci založen roku 1142 šlechticem Miroslavem z Markvartic. Jednalo se o vůbec první cisterciácký klášter na českém území. Legenda praví, že místo pro klášter vybral olomoucký biskup Jindřich Zdík, kterému se zde ve snu zjevil anděl.

Zlom nastal, když mniši na klášterních pozemcích objevili stříbro. Díky bohatství z pronájmu půdy na těžbu mohla být v letech 1290–1320 vystavěna monumentální gotická katedrála. Stavba trvala pouhých 30 let, což je na stavbu takového rozsahu neuvěřitelně krátká doba – jiné katedrály se stavěly staletí.

Chrám kombinoval prvky severofrancouzské gotické architektury s německými vlivy. Půdorys měl tvar latinského kříže a katedrála se stala největší sakrální stavbou v českých zemích.

V roce 1421 byl klášter i katedrála vypáleny a vypleněny husitskými vojsky. Chrám zůstal v troskách dlouhých 279 let. Přesto působil natolik monumentálně, že v roce 1681 získal přízvisko „Splendissima Basilica“ – nejskvostnější bazilika.

K obnově došlo až na přelomu 17. a 18. století za opata Jindřicha Snopka. V roce 1703 povolal k řízení stavby teprve pětadvacetiletého architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Ten vytvořil unikátní styl zvaný barokní gotika – harmonické propojení gotických a barokních prvků. Přestavba byla dokončena roku 1708.

Roku 1783 byl klášter v rámci josefínských reforem zrušen. Z katedrály se stalo skladiště mouky a v budovách kláštera byla zřízena tabáková továrna (dnes Philip Morris, který zde vyrábí dodnes). Chrám byl k církevnímu užívání navrácen roku 1806.

Ve 20. století katedrála postupně chátrala. V roce 1995 byla zapsána na seznam UNESCO a následně prošla celkovou rekonstrukcí. Pro veřejnost byla znovuotevřena v roce 2009. Od roku 2026 má status Národní kulturní památky.

Co v katedrále uvidíte

Architektura a klenby

Pětilodní bazilika – Katedrála má celkovou délku 87 metrů a je nejdelší katedrálou v České republice. Architektonicky se jedná o pětilodní kostel katedrálního typu s příčnou lodí (transeptem) a chórovým ochozem s věncem kaplí.

Česká placka – Santiniho světově unikátní samonosná klenba. Tyto plackové klenby zaklenují boční lodě a ochozové kaple. Na líci jsou pročleněny kruhovými římsičkami, které je proměňují v jakési kupolky. Jedná se o naprosto ojedinělý stavební prvek.

Klenba hlavní lodi – Působivá žebrová klenba s kroužícími žebry, která vždy protínají dvě klenební pole. Žebra vyrůstají ze svazků válcových přípor s projmutými kvádrovými prstenci a kalichovitými hlavicemi.

Točité schodiště – Další Santiniho mistrovský prvek – samonosné šroubovité schodiště. Podle Santiniho vize měla schodiště symbolizovat stvol květin, které se otáčejí ke světlu. Po schodišti lze vystoupat do podkroví.

106 oken – Katedrála patří mezi nejsvětlejší gotické stavby vůbec. Největší okno v západním průčelí měří 14 metrů. Okna jsou doplněna barevnými vitrážemi.

Výzdoba interiéru

Hvězdicové motivy – Santiniho typický prvek – tvar hvězdice – se objevuje v celém interiéru, například ve hvězdicové dlažbě v presbytáři a v kroužení žeber. Symbolizuje Pannu Marii.

Štuková výzdoba chórového ochozu – Zdoben slepými arkádami ve tvaru tzv. „jeptišek“ – elegantní štukový ornament typický pro cisterciáckou architekturu.

Freska Nejsvětější Trojice – V kupoli v křížení lodí se nachází nástropní freska od Jana Jakuba Stevense ze Steinfelsu.

Větrací otvory – Zajímavý detail – malé otvory ve stropě katedrály. Nechal je vytvořit Santini pro neustálé proudění vzduchu a větrání stavby.

Původní barevnost – Původně měl interiér působit jako „jarní louka“. Santini nechal stěny natřít světlým odstínem zelené a architektonické prvky tmavší zelenou. V 19. století byla tato barevnost změněna na dnešní zemitou, ale v bočních kaplích je původní zelená stále patrná.

Kaple a oltáře

Kaple Čtrnácti svatých pomocníků – Nádherná barokní kaple, místo prvních pokusů o obnovu katedrály. V pravé stěně se nachází náhrobek opata Jindřicha Snopka, který přestavbu inicioval.

Věnec kaplí za presbytářem – Původní gotické kaple s okny zakončenými lomeným obloukem a barevnými vitrážemi.

Umělecká díla

Sedlecká Madona – Vzácná gotická socha, která byla později barokizována. Zajímavostí je, že jí byly pro různé příležitosti nasazovány paruky.

Sochy Matěje Václava Jäckela – Sochařské práce významného barokního sochaře. Většina originálů jeho soch je dnes umístěna v jižní lodi chrámu. Na západním průčelí je jeho socha Panny Marie – Immaculaty (1709).

Obrazy Petra Brandla – Díla jednoho z nejvýznamnějších českých barokních malířů, která se v katedrále dochovala i po rozprodání mobiliáře.

Obraz Nanebevzetí Panny Marie – Dílo Josefa Berglera na ochozu transeptu, náhrada původního oltářního obrazu od Petra Brandla.

Ostatky světců – Ve skleněných rakvích u předních sloupů presbytáře jsou uloženy vzácné ostatky světců, připevněné k figurínám s voskovou maskou.

Chrámová pokladnice (vnitřní okruh)

Sedlecká monstrance – Absolutní klenot katedrály a jeden z nejvzácnějších církevních pokladů střední Evropy.

Co je monstrance? Monstrance (z latinského „monstrare“ – ukazovat) je bohoslužebný předmět sloužící k uchování a vystavení hostie v tajemství eucharistie. Uprostřed monstrance je tzv. lunula – schránka ve tvaru andělských křidélek s andělskou hlavou, do které se vkládá proměněná hostie.

Proč je Sedlecká monstrance tak výjimečná?

  • Je to nejstarší dochovaná gotická monstrance na světě – pochází z doby kolem roku 1390
  • Jedna z pouhých 10 dochovaných gotických monstrancí v celé Evropě
  • Patří mezi čtyři nejvýznamnější zlatnické památky v České republice – společně s korunovačními klenoty, relikviářem sv. Maura a Závišovým křížem
  • Po korunovačních klenotech a relikviáři sv. Maura je to třetí nejvzácnější klenot v Česku

Technické parametry:

  • Výška: 97 cm
  • Váha: 4,7 kg
  • Materiál: cizelované zlacené lité stříbro
  • Hodnota: vyčíslena na 5,5 milionu Kč, ale její historická hodnota je nevyčíslitelná

Kdo ji vytvořil? Podoba monstrance vychází z architektury Petra Parléře, dvorního stavitele císaře Karla IV. a architekta chrámu sv. Víta v Praze i chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. Historici se domnívají, že monstrance pochází přímo z Parléřovy huti. Její tvar připomíná zmenšeninu gotických chrámových věží – typickou gotickou věžovou architekturu s fiálami, vimperky a chrliči.

Pohnutý osud monstrance: Během husitských válek, kdy byl klášter v roce 1421 vypálen, byla monstrance ukryta na území dnešního Rakouska, kde přečkala staletí. Podle legendy ji mniši zazdili do štítu katedrály a byla objevena náhodou, když kutnohorský kat střílel kavky a šípem se trefil do omítky. Skutečnost je však prozaičtější – byla skutečně převezena do bezpečí za hranice.

Do Kutné Hory se monstrance vrátila až v roce 2011 a od té doby je vystavena v chrámové pokladnici, kde je přístupná v rámci vnitřního prohlídkového okruhu. Byla vytvořena také její věrná kopie od zlatníka Jiřího Urbana, která putuje po výstavách v zahraničí.

Další poklady v chrámové pokladnici:

  • Faksimile zakládací listiny kláštera (1142–1148)
  • Kopie obrazu Panny Marie Bolestné od Mistra Třeboňského oltáře (konec 14. století)

Podkroví a kinosál (vnitřní okruh)

Zpřístupněné podkroví – Jedinečná možnost vystoupat po Santiniho schodišti do prvního podkroví a projít až na kůr západního průčelí. Můžete obdivovat dílo starých řemeslníků zblízka.

Kinosál – 9minutový animovaný film o historii sedleckého kláštera a města Kutná Hora. Skvělý úvod do návštěvy, vhodný i pro děti.

Zajímavosti

  • Katedrála byla postavena za pouhých 30 let – rekordně krátká doba na stavbu takového rozsahu (jiné katedrály se stavěly staletí)
  • Je to nejdelší katedrála v České republice (87 metrů)
  • Až do dostavby chrámu sv. Víta na Pražském hradě to byla největší sakrální stavba v Čechách
  • Patří mezi nejsvětlejší gotické katedrály na světě díky 106 oknům
  • V roce 1681 získala přízvisko „Splendissima Basilica“ – nejskvostnější bazilika
  • Během rekonstrukce byly ve zdech objeveny ostatky pohřbených mnichů
  • Architekt Santini navrhl speciální větrací otvory ve stropě pro neustálé proudění vzduchu
  • Původní barva interiéru byla zelená (jako jarní louka) – dnes je patrná jen v bočních kaplích
  • V sousední tabákové továrně (v bývalých budovách kláštera) se vyrábějí cigarety Marlboro, L&M a IQOS
  • Katedrála byla 300 let uzavřena – pro veřejnost se znovu otevřela až v roce 2009
  • Od roku 2026 má status Národní kulturní památky

Informace pro návštěvníky

Otevírací doba:

  • Hlavní sezóna (duben–září): Po–So 9:00–18:00, Ne 11:00–18:00
  • Vedlejší sezóna (březen, říjen): Po–So 9:00–17:00, Ne 11:00–17:00
  • Mimo sezónu (listopad–únor): Po–So 9:00–16:00, Ne 11:00–16:00
  • Zavřeno: 24. 12., Velký pátek, Bílá sobota

Vstupné (katedrála + kostnice):

  • Dospělí: 220 Kč
  • Studenti a senioři: 150 Kč
  • Děti a ZTP: 80 Kč

Pokud chcete navštívit i chrám sv. Barbory, vyplatí se zakoupit trojvstupenku (360 Kč dospělí, 270 Kč ostatní), která zahrnuje všechny tři UNESCO památky.

Vstupenky nelze koupit přímo v katedrále – zakoupíte je online nebo v Informačním centru Sedlec, Zámecká 279 (100 metrů od katedrály).

Speciální prohlídky:

  • Vnitřní okruh s pokladnicí a kinosálem (příplatek)
  • Noční prohlídky při svíčkách s průvodcem v mnišském hábitu (rezervace min. 14 dní předem na info@sedlec.info)
  • Audioprůvodce za 20 Kč

Fotografování: povoleno bez omezení.

Veřejná WC: v Informačním centru Sedlec, Zámecká 279. Zpoplatněno, lze platit kartou.

Parkování: zdarma – parkoviště u Restaurace U Lva nebo v ulicích Zámecká, Čechova, Starosedlecká.

Jak se do katedrály dostat

Dostat se do sedlecké katedrály z centra Kutné Hory není složité a existuje několik způsobů.

Pěšky: Pokud máte rádi procházky, můžete se vydat pěšky. Trasa měří přibližně 2 kilometry a cesta vám zabere asi 25–30 minut. Z centra města se vydejte ulicí Štefánikova směrem na Sedlec. Cestou minete zajímavou průmyslovou architekturu tabákové továrny.

MHD: V centru Kutné Hory můžete nasednout na autobusovou linku číslo 1 nebo 7, které vás zavezou na zastávku Sedlec. Odtud je to pár minut pěšky.

Vlakem: Z hlavního nádraží v Kutné Hoře je to pouze jedna zastávka do stanice „Kutná Hora-Sedlec“. Po vystoupení z vlaku je katedrála vzdálena jen několik minut chůze. Jet lze i z druhé strany ze zastávky Kutná Hora, Městské nádraží.

Autem: Cesta z centra Kutné Hory do Sedlce je jednoduchá a trvá jen několik minut. Sledujte silniční značení směrem na Sedlec/Kolín. U katedrály je parkování zdarma.

Tip: Katedrála a kostnice jsou od sebe vzdáleny pouze 5 minut pěšky, takže je ideální navštívit obě památky najednou.

Propojení s Kingdom Come: Deliverance II

Sedlecký klášter hraje důležitou roli ve hře Kingdom Come: Deliverance II, která se odehrává v okolí Kutné Hory v 15. století. Ve hře můžete navštívit klášter v době jeho největší slávy, před vypálením husity. Srovnání herních lokací s dnešní podobou je fascinující – katedrála je ve hře zobrazena ještě v původní gotické podobě, bez Santiniho barokních úprav.

Více o propojení hry s reálnými místy najdete v našem článku Kutná Hora a Kingdom Come II.

Více informací

Štítky: #místa #památky #UNESCO #Santini #katedrála