Vlašský dvůr Kutná Hora

Vlašský dvůr

Vlašský dvůr patří mezi nejdůležitější památky v Kutné Hoře, které významně ovlivnily českou historii. Bylo to královské sídlo a nejvýznamnější královská mincovna na našem území. Vlašský dvůr je symbol ekonomické síly středověkých Čech. kde Kutná Hora byla v podstatě pokladnicí Evropy. Připomíná dobu, kdy Kutná Hora patřila k nejvýznamnějším městům Evropy. Je národní kulturní památkou a součástí světového dědictví UNESCO.

Zobrazit informace pro návštěvníky (otevírací doba, vstupné, parkování)

Královská mincovna – prostory, kde probíhala ražba mincí:

  • Šmitny (mincířské kovárny): dílny, kde se zpracovávalo stříbro a připravovaly plíšky pro ražbu mincí. Původně jich bylo sedmnáct, každá se znakem města, odkud byl mincíř přesídlen.
  • Preghaus (ražební síň): zde se ze stříbrných plíšků razily pražské groše.

Královský palác – reprezentační část, která sloužila jako sídlo panovníka během jeho pobytů v Kutné Hoře:

  • Audienční síň (velká zasedací síň): reprezentační místnost, kde se konala státnická jednání, včetně volby králů (např. Vladislava Jagellonského) nebo vyhlášení Kutnohorského dekretu. Dnes má novogotický trámový strop a nástěnné malby z konce 19. století, které zobrazují významné historické události.
  • Kaple sv. Václava a sv. Ladislava: gotická kaple, umístěná v prvním patře Královského paláce. Vyznačuje se síťovou klenbou, pětibokým presbytářem vybíhajícím do nádvoří a bohatou výzdobou. V kapli jsou cenné pozdně gotické oltáře a secesní výmalba z 19. století. Pod kaplí se nacházela soukromá kaple krále Václava IV.
  • Královská pokladnice: nachází se pod kaplí sv. Václava. Je chráněna okovanými dveřmi a můžete zde vidět známý latinský nápis „Noli me tangere“ (Nedotýkej se mne!), který varoval před krádeží cenného stříbra a mincí.

Sklepení: původní sklepy sloužily k různým účelům, včetně skladování stříbra. Dnes jsou zde zajímavé interaktivní expozice.

Nádvoří: centrální prostranství, které spojovalo jednotlivé části areálu a sloužilo jako komunikační uzel.

Věž: dominantní hranolová věž s cimbuřím, která dodává Vlašskému dvoru charakteristickou siluetu a zdůrazňuje jeho obrannou funkci.

Počátky Vlašského dvora

Nejprve byla na okraji strmého svahu nad levým břehem potoka Vrchlice vybudován kamenný hrádek, který sloužil pro ochranné účely a skladování rudy. Místo bylo vybráno strategicky – na jižním okraji vznikající Kutné Hory.

Kutnohorská roční těžba stříbra se v době největšího rozkvětu pohybovala v řádu tun, což tvořilo drtivou většinu české produkce a významnou část té evropské. Toto bohatství financovalo mimo jiné i velkolepé stavby Lucemburků a posilovalo moc českých králů.

Král Václav II. zde ve 13. století v rámci reformy českého mincovnictví zřídil centrální královskou mincovnu. V království tehdy působilo 17 oddělených mincoven (pražská, plzeňská, malínská, znojemská, chebská, budějovická a další) a každá razila své vlastní mince. Reformou se všechny mincovny soustředily na jedno místo – do Kutné Hory na Vlašský dvůr. Každá původní mincovna získala svou šmitnu, tedy oddělenou dílnu, ve kterých se vyráběli stříbrné mince připravené pro ražbu. Zazděné vstupy 17 kováren jsou patrné na nádvoří dodnes.

V rámci reformy se začalo razit jednotné platidlo – pražský groš. Z dílen přicházely stříbrné plíšky do razírny a odsud už vycházely finální stříbrné groše. Šlo o velmi kvalitní stříbrná minci, která se používala po několik staletí.

Proč název Vlašský dvůr?

Označení „Vlašský dvůr“ se objevuje kolem roku 1400. Původně se pro Vlašský dvůr v latinských pramenech používal výraz Curia Italica (Italský dvůr) nebo Curia Walachica (Vlašský dvůr), který odkazoval na italské odborníky z Florencie, tzv. „Vlachy“, kteří zde působili při reformě mincovnictví. Italové patřili k nejlepším mincířům středověku.

Vzhledem k důležitosti Kutné Hory ji často navštěvoval panovník Václav II., a tak vznikly i reprezentativní prostory pro královské účely.

Zlatá éra za Václava IV.

Největšího rozkvětu dosáhl Vlašský dvůr za krále Václava IV. na přelomu 14. a 15. století. Panovník nechal původní jednoduchou stavbu přestavět na honosný dvoupatrový palác s věží a kaplí. Vznikla tak reprezentativní královská rezidence.

V této době se zde odehrály důležité politické události. Roku 1409 zde Václav IV. podepsal Dekret kutnohorský, který zasáhl do správy Pražské univerzity a změnil poměr mezi českými a zahraničními studenty ve prospěch Čechů.

Život v královské mincovně

Vlašský dvůr byl skutečným srdcem ekonomiky českého království. V mincovně (tzv. preghaus) pracovali odborníci s různou specializací:

  • Pregéř – hlavní představený mincovny
  • Pracovníci v gysárně – zde se tavilo stříbro
  • Specialisté v prenárně – zde se připravoval kov k ražbě
  • Mincíři, kteří vyráběli finální mince

Z jasných důvodů byl celý provoz velmi přísně střežený. V pokladnici pod královskou kaplí se uchovávaly cennosti. Nad vchodem do pokladnice je dodnes vytesané latinské varování: „Noli me tangere“, tedy Nedotýkej se mne!

Architektura Vlašského dvora

Architektura Vlašského dvora odráží staletí vývoje. I přes pozdější úpravy je stále patrný jeho gotický charakter, především v konstrukci a základním rozvržení.

Vlašský dvůr má půdorys nepravidelného čtverce se čtyřmi křídly kolem vnitřního nádvoří. Z nádvoří vedou portály do dílen (šmiten) královských horních měst. Zdi byly dostatečně silné, aby chránily cenné stříbro a mince, a rozložení budov usnadňovalo plynulý chod mincovny. Celý areál byl postupně budován tak, aby sloužil několika účelům – pro ražbu mincí, administrativu, i královskou reprezentaci.

Raně gotické základy: původní mincovna měla robustní a praktickou architekturu. Z tohoto období se dochovaly části obvodových zdí a některé sklepy.

Nejvýraznější architektonický zásah představuje Královský palác v severní části areálu. Jde o třípatrovou budovu s bohatě zdobenými okny s lomenými oblouky a kružbami, typickými pro gotiku. Zvláště impozantní je Kaple sv. Václava, situovaná v prvním patře. Tato kaple je příkladem vrcholné gotiky, s hvězdicovou klenbou a bohatou výzdobou.

Za vlády Vladislava II. Jagellonského byly provedeny pozdně gotické úpravy. Později, zejména po požárech, získal dvůr i některé renesanční prvky, byť v menší míře. Ty se projevují například v některých portálech nebo okenních tvarech, které naznačují přechod k novému slohu.

Věž a vstupní brána: dominantním prvkem celého komplexu je věž s cimbuřím, která dodává Vlašskému dvoru charakteristickou siluetu a zdůrazňuje jeho obrannou funkci. Původní vstupní brána měla padací most nad příkopem pro zabezpečení celého areálu.

Sídlo králů a mocných

Mezi krále, kteří zde prokazatelně pobývali, patří:

  • Václav II. dal podnět k jeho založení koncem 13. století jako centrální královské mincovny.
  • Václav IV. si Vlašský dvůr obzvláště oblíbil a nechal jej výrazně přestavět na své rezidenční sídlo. Václav IV. zde trávil poměrně hodně času a Vlašský dvůr se dokonce na přelomu 14. a 15. století stal jeho sídelním městem. Zde také podepsal v roce 1409 slavný Kutnohorský dekret.
  • Vladislav II. Jagellonský měl k Vlašskému dvoru také silnou vazbu. Právě zde byl v roce 1471 zvolen českým králem. Během jeho vlády byly také prováděny další úpravy rezidenční části dvora.
  • Jiří z Poděbrad zde byl zvolen zemským správcem.
  • Zikmund Lucemburský se sem uchýlil během husitských válek.

Kromě panovníků se na Vlašském dvoře pohybovala řada dalších významných osobností, zejména v souvislosti s jeho rolí centrální mincovny a významného politického centra.

  • Nejvyšší mincmistři: velmi vlivní královští úředníci, kteří řídili provoz mincovny a dohlíželi na ražbu mincí. Jejich rezidence, mincmistrovský dům, se nacházela přímo u Vlašského dvora.
  • Vlašští mincíři a pregéři: od samého počátku byli do Kutné Hory povoláni zkušení odborníci z Florencie (Vlachové), kteří se podíleli na zavedení a provozu ražby pražských grošů.
  • Řada dalších úředníků souvisejících s mincovnictvím – písaři mince, úředníci kontrolující ryzost kovu, rytci razidel a další.
  • Diplomaté a vyslanci: protože Vlašský dvůr sloužil jako rezidence panovníků a konala se zde významná jednání, pobývali zde i zahraniční diplomaté a vyslanci.

Pražský groš – první mezinárodní měna

Pražský groš se stal první skutečně mezinárodní měnou. Šlo s ním platit téměř kdekoliv v Evropě, od Anglie až po východní Evropu. Jeho kvalita byla tak vysoká, že ho napodobovaly mincovny v celé Evropě. Na líci je zobrazena královské koruna s názvem panovníka a na rubu je korunovaný dvouocasý lev. Pražský groš se razil 250 let, od roku 1300 do 1547, kdy byl nahrazen tolarem. Odhaduje se, že bylo vyrobeno přes půl miliardy mincí.

Úpadek a obnova

Jak se výtěžnost a efektivita stříbrných dolů snižovala, začal klesat také význam Vlašského dvora. Provoz mincovny se postupně omezoval a roku 1727 byl úplně ukončen. Budovy začaly chátrat a jejich stav se zhoršoval.

Obrat přišel až v letech 1893-1899, kdy architekt Ludvík Lábler provedl rozsáhlou rekonstrukci v novogotickém stylu. Spolupracoval s ním sochař a řezbář Jan Kastner, jehož díla jsou tak dokonale stylová, že je historici umění těžko odlišují od originálu ze středověku.

Zajímavosti

Královská pokladnice s varováním
Pod královskou kaplí se nachází legendární pokladnice s masivními okovanými dveřmi. Nad vchodem je v kameni vytesané latinské varování: „Nedotýkej se mne!“ Toto varovné heslo mělo odstrašit zlodějíčky od královských pokladů.

Přísné střežení a trest smrti
Bezpečnost mincovny byla absolutní prioritou. Krádež stříbra nebo padělání mincí se trestala smrtí. Pachatelé byli veřejně popraveni a jejich těla vystavena na odstrašení ostatních.

Italští experti a tajné recepty
Název „Vlašský dvůr“ pochází od italských (vlašských) odborníků, které král přizval kvůli jejich znalosti mincířského řemesla, finančnictví i legislativy. Italové střežili své tajné recepty na slitiny a techniky ražby jako státní tajemství.

Královské hostiny a diplomacie
V audienční síni se konaly honosné hostiny pro zahraniční vyslance. Král tak demonstroval bohatství českého království. Hosté byli ohromeni nejen luxusem, ale i zvukem ražby mincí, který symbolizoval nekonečné bohatství.

Podzemní chodby a úkryty
Pod Vlašským dvorem se nachází síť podzemních chodeb a skladišť. Místní pověsti hovoří o tajných únikových cestách, kterými se král mohl v případě nebezpečí dostat až k řece Vrchlici.

Současnost Vlašského dvora

Dnes Vlašský dvůr slouží jako muzeum, kulturní centrum a sídlí zde také část městkého úřadu. Je přístupný pro veřejnost a najdete zde:

  • Expozici „Královská mincovna“, která ukazuje proces výroby středověkých mincí.
  • Muzeum „Odhalení tajemné tváře Kutné Hory“, které představuje skutečné zločiny z historie města s na 50 unikátními exponáty mučicích nástrojů.
  • Galerii Felixe Jeneweina – umělecké výstavy.
  • Muzeum kutnohorských pověstí, duchů a strašidel – interaktivní expozici místních legend.

Světové dědictví UNESCO

Od roku 1995 je Vlašský dvůr spolu s chrámem svaté Barbory součástí světového dědictví UNESCO. Toto ocenění potvrzuje jeho výjimečný celoevropský význam. Památka představuje jedinečný doklad o významu stříbrného hornictví a mincovnictví pro středověkou Evropu.

Vlašský dvůr lze navštívit s průvodcem, který vám ukáže královské komnaty, mincovnu i pokladnici. Prohlídka trvá přibližně hodinu. Uvidíte, jak vypadalo ve středověku mincovní řemeslo a celý proces výroby, od těžby rudy, tavení, přes zpracování až po ražbu. Je zde také expozice stříbrných mincí. Můžete si také sami zkusit vyrazit vlastní groš.

Otevírací doba:
Po-Ne od 9:00 do 18:00 v hlavní sezoně (duben-září)
Po-Ne od 10:00 do 17:00 ve vedlejší sezoně (říjen nebo březen)
Po-Ne od 10:00 do 17:00 mimo sezonu (listopad-únor)
24.12. zavřeno

Vstupné :
220 Kč dospělí (kompletní prohlídka)
190 Kč zlevněné (děti, studenti, senioři)
600 Kč rodina (2 dospělí a až 3 děti)

Fotografování: je povoleno.

Veřejná WC: toalety jsou v parku před vstupem do Vlašského dvora. Velmi čisté a zdarma.

Parkování: když budete mít štěstí, najdete místo přímo v okolí Vlašského dvora. V případě, že místo nenajdete, můžete využít několik parkovišť v centru města.

Jak se do Vlašského dvora dostat

Vlašský dvůr je v historickém centru Kutné Hory a není složité ho najít. Od Palackého náměstí jsou to tři minuty chůze. Pokud jdete od sv. Barbory, dojdete sem okolo jezuitské koleje a historické centrum asi během 20 minut.

Vlakem: Z hlavního nádraží v Kutné Hoře je to do centra několik kilometrů, takže je lepší použít MHD nebo taxi. Také lze přestoupit na motoráček směr Zruč nad Sázavou a vystoupit na druhé zastávce – Městské nádraží. Odsud to je pěšky asi patnáct minut.

Související informace a zdroje: