Kostel sv. Jakuba

Nad střechami historického centra Kutné Hory se tyčí monumentální silueta kostela sv. Jakuba Většího. Jeho 80 metrů vysoká věž je nepřehlédnutelná z celého okolí a již po staletí slouží jako orientační bod pro poutníky i místní obyvatele. Nejstarší kamenný chrám města, který byl od svého založení zamýšlen jako duchovní střed celého královského horního města, v sobě ukrývá fascinující příběh gotické architektury, husitských bouří a barokního umění.

Kostel sv. Jakuba je součástí historického centra Kutné Hory, které je od roku 1995 zapsáno na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Pro milovníky středověké historie a hráče videohry Kingdom Come: Deliverance II představuje jedno z nejautentičtěji dochovaných míst, které lze ve hře i ve skutečnosti porovnat prakticky beze změn.

Historie

Počátky stavby (1330–1356)

Stavba kostela sv. Jakuba byla zahájena ve třicátých letech 14. století, v době největšího rozkvětu kutnohorského stříbrného hornictví. Hlavními donátory byli mincíři a pregéři ze sousedního Vlašského dvora, kteří chtěli vybudovat chrám odpovídající významu a bohatství města. V rané fázi výstavby se výrazně uplatnil vliv sedleckého cisterciáckého kláštera, a to jak stavebně, tak symbolicky – kostel byl původně zasvěcen Panně Marii.

Již v roce 1356 byl zaklenut presbytář a konala se v něm první liturgie. Z tohoto období pochází nejstarší dochovaný kutnohorský nápis, který zdobí jeden ze sanktuářů.

Dokončení a parléřovská huť (1356–1420)

Na pozdějších etapách stavby se podílela slavná parléřovská huť, která v té době již pracovala na chrámu sv. Barbory. Její působení je dodnes patrné v bohaté plaménkové kružbě velkého okna v západním průčelí kostela. Během výstavby se upustilo od původně zamýšleného dvojvěží – důvodem byly vážné problémy s podložím, které by druhou věž neuneslo.

Severní věž však vyrostla do úctyhodné výšky 80 metrů, díky čemuž se kostelu začalo říkat jednoduše „Vysoký kostel“. Stavba byla v podstatě dokončena v roce 1420.

Husitské období a utrakvistická správa (1424–1623)

V roce 1424 byl kostel zasažen požárem během husitských válek. Po jejich ukončení převzala správu chrámu utrakvistická církev, která zde působila plných dvě století až do roku 1623. Během této doby byl kostel svěřen pod ochranu svatého Jakuba.

V roce 1410 byl u Vysokého kostela zřízen samostatný farní obvod, jehož centrem je chrám dodnes. Kostel hrál důležitou roli během náboženských jednání – v březnu 1485 zde zasedal zemský sněm, na kterém byla dojednána historická dohoda mezi stranou podobojí a stranou podjednou, známá jako Kutnohorský náboženský smír.

V 15. a 16. století zde působili biskupové světící kališnické kněze: biskup Augustin Lucián Sankturienský (1491–1493) a Filip Villanuova (1506–1507). Kutná Hora se tak dočasně stala sídlem utrakvistického biskupství.

Barokní přestavba a novověk (17.–21. století)

Po Bílé hoře, kdy poslední evangelický utrakvistický farář Jan Mathiades Nosislavský opustil Kutnou Horu v roce 1623, byl kostel vrácen katolické církvi. Interiér byl postupně barokizován a obohacen o významná umělecká díla předních mistrů své doby.

V roce 1602 byla věž stažena železnými pruty kvůli statickým problémům. Opravy věžní báně proběhly v roce 1698, ovšem byla silně poškozena bouří v roce 1740. Střecha kostela byla opravena v roce 1650 a znovu po dvou stech letech, kdy byla pro krytinu zvolena břidlice. Citlivá obnova proběhla v letech 1941–1946 a nejnověji v letech 2019–2022, kdy kostel prošel rozsáhlou komplexní rekonstrukcí.

Co uvidíte

Exteriér a architektura

Kostel sv. Jakuba představuje gotickou trojlodní halu s polygonálním kněžištěm. Jeho nejcharakterističtějším prvkem je monumentální severní věž vysoká 80 metrů, opatřená barokní cibulovou bání. Věž je dole částečně zkosena, aby její roh nepřekážel úzké ulici. Pod hlavní římsou věže se nachází tzv. kutnohorský vlys – obloučkový panel, který se vyskytuje i na dalších kostelech ve městě.

Jižní věž má sice vlastní opěrné pilíře, ale dosahuje jen asi polovinu výšky severní věže a je zakončena jehlanovou střechou. Věž pravděpodobně nebyla dostavěna z důvodu nestabilního podloží.

Západní průčelí zdobí velké okno s bohatou plaménkovou kružbou od parléřovské huti – jeden z nejcennějších architektonických prvků kostela. Chrám nedisponuje klasickým západním štítem.

Interiér

Dominantním prvkem interiéru jsou gotické křížové žebrové klenby, přestože většina vybavení pochází z barokního období.

Presbytář a oltář:

• Barokní hlavní oltář z let 1677–1678, zhotovený řezbářem Kašparem Eiglerem podle návrhu Jakuba Riedla
• Obraz Stětí sv. Jakuba od Františka Xavera Palka (asi 1752)
• Oválný obraz Nejsvětější Trojice od Petra Brandla (1734)
• Pozdně gotické fresky v závěru presbytáře zobrazující anděly nesoucí nástroje Kristova umučení
• Gotické lavice z roku 1484, zhotovené řezbářem Jiřím z Elkuše

Boční lodě a kaple:

• Mincířská kaple v severní lodi s utrakvistickými freskami z poloviny 15. století
• Charvátovská kruchta z roku 1490 zakrývající původní fresky
• Kaple Bolestné Matky Boží pod jižní věží
• Ruthardská kaple s oltářem, pojmenovaná podle donátora Jana Kunclina Rutharda
• Literátská kruchta z konce 15. století nesoucí barokní varhany

Další pozoruhodnosti:

• Vzácná predela (podstavec) původního hlavního oltáře z roku 1515 – obraz Poslední večeře Páně od mistra Hanuše Elferdara
• Pieta od Karla Škréty
• Cínová křtitelnice od kovolitce Ondřeje Ptáčka z počátku 16. století
• Sochy českých patronů na pilířích hlavní lodi: sv. Václav, Ludmila, Jakub, Vojtěch, Zikmund a Barbora (1657–1659)
• Dvě barokní zpovědnice získané v roce 1802 ze zrušeného sedleckého kláštera
• Kazatelna z roku 1802 na akusticky strategickém místě kostela
• Monumentální reliéf Kristus a synové Zebedeovi od Karla Eiglera (1678), přes 5 metrů vysoký

Varhany:
Kostel disponuje dvojími varhanami – na hlavním kůru jsou pseudogotické varhany z roku 1909 od kutnohorského varhanáře Antonína Mölzera se čtyřmi manuály, druhé varhany jsou umístěny na literátské kruchtě. Kostel má vynikající akustiku.

Krypta:
Pod presbytářem se nachází krypta, kde bylo do císařského zákazu v roce 1782 v šesti hrobkách pochováno celkem asi 200 lidí.

Zajímavosti

Věž, která měla být dvojčetem

Původní plány počítaly s dvojvěžím po vzoru velkých katedrál. Nestabilní podloží bohaté na důlní štoly však neumožnilo stavbu druhé věže. Severní věž přesto vyrostla do výšky 80 metrů a kostelu se začalo říkat jednoduše „Vysoký“. Z jakubské věže vyvolával hlásný každou hodinu: „Pane Bože, rač ostříhati Hory Kutny.“, tedy v dnešním jazyce „Pane Bože, prosím, ochraňuj Kutnou Horu.“

ejstarší kutnohorský nápis

V jednom ze sanktuářů v presbytáři se nachází nejstarší dochovaný kutnohorský nápis z roku 1356 – doklad první liturgie konané v nově zaklenutém presbytáři.

Fresky jako svědectví doby

V Mincířské kapli se dochovaly unikátní fresky z poloviny 15. století, které staví katolické motivy vedle symbolů utrakvistických. Tyto malby zajímavě poodhalují spletité ideové poměry své doby a rodícího se ducha tolerance, který vyvrcholil Kutnohorským náboženským smírem v roce 1485.

Zvony s pohnutou historií

Známými zvony kostelní věže byl zvon Vorel z roku 1478, zhotovený konvářem Prokopem Ptáčkem, vážící asi 4 800 kg. Během 1. a 2. světové války bylo všech pět zvonů svatojakubské zvonice zabráno pro válečné účely. V roce 2023 byl do věže unikátní historickou metodou za pomoci dřevěné konstrukce a vrátku vyzdvižen nový zvon Jakub Maria.

Posvátná geometrie města

Kostel sv. Jakuba společně s chrámem sv. Barbory, kostelem Panny Marie na Náměti a dnes již zrušeným kostelem sv. Bartoloměje tvoří pomyslný čtverec. Středověcí stavitelé chtěli ochránit prostor města před temnými silami a posvětili jej touto symbolickou ochranou. Od kostela sv. Jakuba je ke všem ostatním chrámům přibližně stejně daleko.

Na svatojakubské poutní cestě

Kostel sv. Jakuba leží na východočeské trase Svatojakubské poutní cesty, která je součástí evropské sítě poutních tras do španělského Santiaga de Compostela.

Reliéf jako časová kapsle

Monumentální reliéf Kristus a synové Zebedeovi z roku 1678 zachycuje siluetu Kutné Hory 17. století ještě předtím, než dostala věž sv. Jakuba barokní báň a než byla postavena jezuitská kolej.

Praktické informace

Otevírací doba

Vstupné

Prohlídka kostela je zdarma s textovým nebo audio průvodcem.

Pro komentovanou prohlídku kontaktujte Infocentrum u chrámu sv. Barbory.

Bezbariérovost

Kostel je přístupný návštěvníkům s omezenou pohyblivostí. Pro aktuální informace o bezbariérovém přístupu kontaktujte farnost.

Kontakt

Římskokatolická farnost – arciděkanství Kutná Hora

• Adresa: Jakubská 1, 284 01 Kutná Hora
• Web: www.khfarnost.cz

Jak se sem dostanete

Pěšky z centra

Kostel sv. Jakuba se nachází v samotném srdci historického centra, asi 50 metrů od Palackého náměstí. Z hlavního náměstí dojdete pěšky za 2 minuty.

Z Vlašského dvora

Vlašský dvůr je vzdálen pouhých 60 metrů. Projděte úzkou uličkou směrem k nejvyšší věži.

Od chrámu sv. Barbory

Krásná procházka Barborskou ulicí a přes historické centrum trvá asi 10–15 minut.

MHD

Nejbližší autobusová zastávka „Kutná Hora, Palackého náměstí“ je vzdálena asi 100 metrů.

Autem

Parkování je možné na parkovištích na okraji historického centra. Když budete mít štěstí, zaparkujete přímo u kostela naproti městskému úřadu nebo u Vlašského dvora.

Vlakem

Z hlavního nádraží Kutná Hora je to pěšky daleko a cesta není příliš pěkná. Pokud tedy přijedete vlakem, doporučujeme MHD nebo taxi. Rychlejší je to ze zastávky Kutná Hora město, která je na trati do Zruče nad Sázavou.

Kostel ve hře Kingdom Come: Deliverance II

Kostel sv. Jakuba hraje významnou roli ve videohře Kingdom Come: Deliverance II od českého studia Warhorse. Hra, jejíž děj se odehrává v Kutné Hoře na počátku 15. století, prezentuje kostel jako jednu z hlavních dominant středověkého města.

Vývojáři věnovali mimořádnou pozornost historické autenticitě. Kostel sv. Jakuba patří k místům, kde je rozdíl mezi herní a skutečnou stavbou téměř minimální. Na rozdíl od chrámu sv. Barbory, který je ve hře teprve ve výstavbě, kostel sv. Jakuba vypadá prakticky stejně jako dnes – jeho podoba se od středověku výrazně nezměnila.

Stejně jako ve skutečnosti, i ve hře slouží vysoká věž kostela jako spolehlivý orientační bod. Hráči jej snadno rozpoznají z velké vzdálenosti a mohou se podle něj orientovat při průzkumu středověké Kutné Hory.

Po vydání Kingdom Come: Deliverance II v únoru 2025 se Kutná Hora stala cílem „herních turistů“ z celého světa. Město připravilo speciální prohlídkové trasy inspirované hrou, včetně samoobslužné prohlídky s aplikací a skupinových prohlídek s průvodci v dobových kostýmech.

Další informace

• Chrám sv. Barbory – gotický skvost a symbol města, druhá nejvyšší kostelní věž
• Vlašský dvůr – bývalá královská mincovna, sousedící s kostelem
• Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci – nejstarší gotická stavba v Čechách
• Hrádek – České muzeum stříbra – expozice o historii kutnohorského hornictví
• Kamenná kašna – gotický skvost od Matěje Rejska