Hrádek – muzeum stříbra a středověký důl
Vstupte do světa středověkých havířů a poznejte, jak se kutnohorské stříbro proměňovalo v nejslavnější minci své doby. Hrádek, monumentální patricijský palác z konce 15. století, dnes ukrývá jedno z nejstarších a nejbohatších muzeí v České republice. Skutečným klenotem je však možnost sestoupit do autentického středověkého dolu – štoly sv. Jiří – a na vlastní kůži zažít, v jakých podmínkách havíři dobývali stříbrnou rudu, která učinila Kutnou Horu druhým nejvýznamnějším městem českého království.
Historie
Počátky strážní tvrze (13.–14. století)
Ještě před tím, než stříbrná horečka přilákala do kutnohorské krajiny podnikatele a dobrodruhy, stála na svahu nad říčkou Vrchlicí dřevěná tvrz. První písemná zmínka o Hrádku pochází z roku 1312, kdy je v městských dokumentech uveden jistý Hainnamms de Castro. Původní stavba plnila strážní funkci nad obchodní stezkou procházející krajinou.
Na přelomu 13. a 14. století se k Hrádku na svahu připojil opevněný dvorec – zárodek pozdějšího Vlašského dvora, centrální královské mincovny. Tvrz se postupně proměňovala v kamenný palác městského typu.
Gotická přestavba za Václava z Donína (1400–1420)
Počátkem 15. století vlastnil Hrádek královský rychtář Václav z Donína, oblíbenec krále Václava IV. Ten nechal původní tvrz přestavět ve vrcholně gotické sídlo složené ze dvou protilehlých obytných křídel spojených hradební zdí. Starší hranolová věž byla připojena k palácovému křídlu a Hrádek se svou třípatrovou věží a vysokými štíty stal jednou z dominant kamenné zástavby města.
Zlatý věk Jana Smíška z Vrchovišť (1490–1501)
Nejvýznamnějším majitelem se stal Jan Smíšek z Vrchovišť, proslulý obchodník s rudou a mědí, majitel několika dolů a jedenácti městských domů. V roce 1490 zakoupil Hrádek poškozený za husitských válek za 500 kop grošů – částku mnohonásobně vyšší než předchozí ceny.
Smíšek nechal budovu přestavět na honosný patricijský palác ve stylu vladislavské gotiky. Na přestavbě se podílel architekt Brickcí (Briccius), který vytvořil:
- Velké reprezentační sály s malovanými stropy
- Arkýř na vřetenovém sloupku s bohatou kamenickou výzdobou
- Okna zdobená drobnými postavičkami horníků
- Kapli svatého Václava se síťovitou klenbou
Malovaný kazetový strop datovaný rokem 1493 patří mezi první projevy renesance v Čechách – vznikl ve stejné době jako Vladislavský sál na Pražském hradě. Jan Smíšek zemřel v roce 1501, aniž dokončil všechny stavební plány. Hrádek zdědil jeho syn Kryštof.
Podle dobových pověstí umožnily Smíškovi tyto nebývalé investice tajně a nelegálně hutněná stříbrná ruda a bezohledné podnikatelské transakce – okrádal prý samotného krále. Na Hrádku se dodnes nacházejí svorníky se znakem Jana Smíška – jednorožcem.
Období úpadku a proměn (16.–19. století)
Po Smíšcích se majitelé střídali. V roce 1530 koupil Hrádek Albrecht z Gutštejna, pozdější nejvyšší mincmistr. Počátkem 17. století bylo přistavěno patro jižního křídla. V roce 1686 zde jezuité zřídili seminář a následně školu, která fungovala až do zrušení řádu v roce 1773.
V 19. století na Hrádku sídlil učitelský ústav, kde působil proslulý pedagog Adolf Lindner. Zajímavostí je, že za druhé světové války budovu obývali četníci.
Zrození muzea (20. století–současnost)
V roce 1910 město Hrádek koupilo s úmyslem provést rekonstrukci a zřídit muzeum. Světové války tento plán zmařily. Rekonstrukce proběhla až v letech 1952–1959, kdy bylo otevřeno Hornické muzeum. V roce 1958 byl Hrádek zařazen mezi kulturní památky České republiky.
Klíčovou osobností se stala historička umění Eva Matějková, která v letech 1964–1967 osobně vedla průzkum kutnohorského podzemí a objevila středověký důl. Ten byl v roce 1969 otevřen veřejnosti.
Po další rekonstrukci v 90. letech byla v březnu 1996 slavnostně otevřena nová expozice Českého muzea stříbra. Neoficiální premiéru poctil vzácný host – princ Filip, vévoda z Edinburghu.
České muzeum stříbra je právním nástupcem Archeologického sboru Vocel, založeného v roce 1877. Dnes spravuje přes 185 000 sbírkových předmětů a patří mezi nejstarší a nejbohatší muzea v České republice.
Co uvidíte
I. okruh – Město stříbra
Prohlídkový okruh o délce přibližně jedné hodiny vás provede dějinami města od prehistorických počátků po období největší slávy.
Přízemí představuje:
- Geologické sbírky kutnohorského rudního revíru včetně místní horniny kutnohoritu
- Archeologické nálezy dokládající prehistorické a raně středověké osídlení
- Model stříbrného dolu
První patro přibližuje:
- Kutnou Horu jako výstavné královské horní město
- Vodovod přivádějící vodu z Kamenné kašny
- Kované zámky a bohatě zdobené zvony
- Model chrámu sv. Barbory s originální fiálou a lilií
- Stavební vývoj samotného Hrádku
Pokladnice – sál věnovaný numismatice s přehledem mincí ražených v Kutné Hoře v letech 1300–1621, včetně slavného pražského groše.
Komnata pana Jana Smíška – nejnovější expozice zpřístupňující gotickou srubovou místnost, zcela ojediněle dochovaný typ komnaty na pomezí pozdní gotiky a renesance.
V ceně vstupného jsou zahrnuty i aktuální dočasné výstavy v sálech Hrádku.
II. okruh – Cesta stříbra
Nejatraktivnější část muzea trvající přibližně 1,5 hodiny vás provede celým procesem středověké těžby – od dobytí rudy až po vyražení mince.
Replika důlního díla s technickým vybavením seznamuje se středověkými metodami těžby.
Trejv – původní velký těžní stroj na koňský pohon. V jeho prostoru jsou návštěvníci vybaveni:
- Helmou se svítilnou
- Hornickou halenou s kápí – tzv. perkytlí
Štola sv. Jiří – vrchol prohlídky. V hloubce přibližně 30–40 metrů pod povrchem procházíte 250 metrů dlouhou částí autentického středověkého dolu. Ve štole jsou dodnes patrné stopy po práci havířů a výklenky pro hornické kahany. Uvidíte také čtyři zatopená hloubení připomínající krasová jezírka a drobné krasové jevy vzniklé díky vápencům v horninách.
Průměrná šířka chodbiček je pouhých 70 centimetrů – muzeum proto připravilo „havířský trenažér“, maketu štoly, kde si můžete úzký průchod vyzkoušet nanečisto.
Ve štole panuje stálá teplota kolem 13 °C – doporučujeme teplý svetr.
Havířská osada na zahradě Hrádku (od roku 2007) představuje:
- Hrázděné a srubové stavby
- Havířské kavny – typické přístřešky
- Promývací koryta na rudu a stoupu na drcení s kolem
- Repliku nístějové pece s měchy – dobovou huť s nástroji
- Historicky věrné figuríny havířů, jejich žen i dětí
Verk – scénická expozice přibližuje zpracování stříbrné rudy na mincovní kov a technologii ražby mince. Návštěvníci si mohou vyrazit vlastní minci v podobě původního pražského groše.
Architektonické skvosty interiéru
Při prohlídce nepřehlédněte:
- Křížové žebrové klenby se svorníky nesoucími znak Jana Smíška
- Arkýřovou kapli sv. Václava vysvěcenou roku 1504 s nástěnnou malbou zemských patronů, symboly evangelistů a donátory Janem Smíškem a jeho ženou Annou
- Polopostavy „hudebníků“ v konzolách klenby jižního křídla – žánrový motiv i sochy zároveň
- Malovaný kazetový strop z roku 1493 s raně renesančním dekorem a monogramy Krista a krále Vladislava
- Intimní pokojík s freskovou výzdobou obsahující motivy smíškovského znaku
Zajímavosti
Záhada štoly sv. Jiří
Když byla v roce 1967 při hydrogeologickém průzkumu objevena štola v hloubce 22 metrů pod Jezuitskou kolejí, objevitelé byli přesvědčeni, že našli slavný důl Osel – jeden z nejhlubších a nejbohatších dolů světa, který až do poloviny 16. století zásoboval Kutnou Horu stříbrem. Další průzkum však odhalil, že se jedná o dokonale zachovanou středověkou odvodňovací štolu raženou od 14. do počátku 16. století.
Pod štolou se dodnes nachází rozsáhlé, zatopené a neprozkoumaní důlní dílo na oselském a čapčošském žilném pásmu. V zimních měsících zde členové České speleologické společnosti pokračují v průzkumu a mapování.
Skandální bohatství Jana Smíška
Jan Smíšek z Vrchovišť patřil mezi nejbohatší muže své doby. Vlastnil podíly v tolika dolech, že se jim říkalo „smíškovské“. Podle dobových zpráv se však k bohatství nedostal zcela čestně – tajně hutnil stříbrnou rudu a okrádal královskou pokladnu. Erb s jednorožcem, který naleznete vytesaný ve svorníku kaple i v chrámu sv. Barbory, tak možná skrývá temné tajemství.
První renesance v Čechách
Malovaný strop s letopočtem 1493 na Hrádku vznikl ve stejné době jako renesanční prvky Vladislavského sálu na Pražském hradě a zámku v moravském Tovačově. Jedná se o jedny z vůbec prvních projevů renesance v českých zemích.
Od řeznictví po slávu
V 17. století zažil Hrádek kuriózní epizodu – vdova po jednom z majitelů zde nelegálně provozovala řeznictví, pekařství a dokonce čepovala pivo. Honosný palác se dočasně proměnil v tržnici.
Muzeum oceněné Českým permonem
České muzeum stříbra získalo v roce 2008 cenu Český permon v kategorii záchrany technických památek – ocenění za péči o unikátní důlní dílo.
Kutnohorské stříbro v číslech
V celém kutnohorském revíru se během 13. až 17. století vytěžilo 2 500 tun stříbra a 20 000 tun mědi. Kutná Hora ve 14. století produkovala asi třetinu veškerého evropského stříbra.
Praktické informace
Otevírací doba
| Období | Otevřeno | Poznámka |
|---|---|---|
| Leden, listopad, prosinec | 10:00–16:00 | Pouze výstavy |
| Únor | Zavřeno | – |
| Březen, duben, říjen | 9:00–17:00 | – |
| Květen, červen, září | 9:00–18:00 | – |
| Červenec, srpen | 10:00–18:00 | – |
Zavřeno: Každé pondělí (není-li státní svátek), 22.–25. 12. a 29. 12.–1. 1.
Polední přestávka: 12:00–12:30
Vstupné (orientační ceny)
| Okruh | Dospělí | Děti/studenti/senioři |
|---|---|---|
| I. okruh – Město stříbra | 90 Kč | 60 Kč |
| II. okruh – Cesta stříbra | 200 Kč | 160 Kč |
| Oba okruhy | 250 Kč | 190 Kč |
Slevy pro organizované skupiny žáků ze Středočeského kraje a držitele průkazů AMG, ICOM.
Omezení pro II. okruh
- Maximální počet osob: 25 na jednu prohlídku
- Věkové omezení: Dětem do 6 let vstup do důlního díla zakázán
- Děti 6–10 let pouze v doprovodu dospělých
- Hromadné dětské návštěvy od 10 let nebo 4. třídy ZŠ s pedagogickým dozorem
- Nedoporučeno osobám s klaustrofobií, epilepsií a ženám v pokročilém těhotenství
Rezervace
- Online: rezervace.cms-kh.cz
- E-mail: objednavky@cms-kh.cz / reservations@cms-kh.cz
- Telefon: +420 733 420 366
Hrádek je středověkou architektonickou památkou a není bezbariérově přístupný.
Další služby
- Informační centrum
- Muzejní prodejna se suvenýry
- Možnost vyrazit si vlastní pražský groš
- Badatelská knihovna s on-line katalogem
Jak se sem dostanete
České muzeum stříbra
Barborská 28
284 01 Kutná Hora
GPS: 49°56’51.69″N, 15°15’55.37″E
Pěšky
- Z vlakového nádraží Kutná Hora hl.n.: přibližně 25 minut chůze
- Z centra města (Palackého náměstí): 10 minut směrem k chrámu sv. Barbory
- Hrádek se nachází v Barborské ulici, v těsném sousedství chrámu sv. Barbory a Jezuitské koleje
MHD
- Z nádraží Kutná Hora hl.n. nebo Kutná Hora město autobusem na zastávku Barborská
- Linka spojující centrum s turistickými památkami
Autem
Hrádek se nachází v pěší zóně, nejbližší parkoviště jsou:
- Ulice Na Valech – parkoviště pro osobní auta
- Václavské náměstí – parkoviště pro osobní vozidla
- Ulice Československých legionářů – parkoviště pro autobusy
Kingdom Come: Deliverance II
Kutná Hora je jednou z hlavních lokací očekávané počítačové hry Kingdom Come: Deliverance II od českého studia Warhorse, vydané v únoru 2025. Hra se odehrává na počátku 15. století v době vlády Václava IV. – přesně v období, kdy stříbrné doly přinášely městu pohádkové bohatství.
Stříbrné doly ve hře
Herní mapa Kutné Hory detailně zachycuje nejen město samotné, ale i okolní stříbrné doly a technologie jejich zpracování. Na dobové mapě je vyobrazena sv. Barbora, spolu se scénami z dolování a zpracování stříbra. Vývojáři spolupracovali s kutnohorským památkářem a historikem umění Alešem Pospíšilem na věrné rekonstrukci historických budov – včetně Vlašského dvora, který ve hře představuje čerstvě zmodernizovanou stavbu s královským palácem, kaplí i fungující mincovnou.
Projekt KCD Live (www.kcdlive.eu) nabízí tematické prohlídkové okruhy, které vedou po stopách virtuálního hrdiny Jindřicha ze Skalice. České muzeum stříbra pořádá také speciální akci KCD LIVE – Zašantročené věno inspirovanou hrou.
Další informace
Kontakt
České muzeum stříbra, příspěvková organizace
Barborská 28, 284 01 Kutná Hora
- Telefon: +420 327 512 159
- Mobil: +420 733 420 366
- E-mail: objednavky@cms-kh.cz
- Web: www.cms-kh.cz
Sociální sítě
- Facebook: facebook.com/muzeumkh
- Instagram: @khmuzeumstribra
- TripAdvisor: Czech Museum of Silver
Další expozice muzea
České muzeum stříbra provozuje i další objekty:
- Kamenný dům (Václavské náměstí) – expozice měšťanské kultury 17.–19. století a lapidárium
- Tylův dům – rodný dům Josefa Kajetána Tyla a expozice o průzkumu kutnohorského podzemí (aktuálně z technických důvodů uzavřen)
Související památky v okolí
- Chrám sv. Barbory – gotická katedrála sousedící s Hrádkem
- Vlašský dvůr – královská mincovna, kde se razil pražský groš
- Jezuitská kolej – barokní stavba, pod níž se nachází štola sv. Jiří (dnes GASK)
- Katedrála v Sedlci – mistrovské dílo Jana Blažeje Santiniho
