Jezuitská kolej - GASK Kutná Hora

Jezuitská kolej a GASK

Představte si budovu dlouhou téměř dvě stě metrů, která vznikala přes osmdesát let a prošla proměnou z jezuitského učiliště přes vojenská kasárna až po jednu z nejvýznamnějších galerií moderního umění v Česku.

Jezuitská kolej v Kutné Hoře, dnes sídlo Galerie Středočeského kraje (GASK), je monumentální stavbou, která svou velikostí a historií ohromí i zkušené cestovatele. Stojí v těsném sousedství chrámu sv. Barbory, v samém srdci kutnohorské památkové zóny zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO, a nabízí jedinečnou kombinaci barokní architektury, moderního umění a dechberoucích výhledů na město.

Historie

Příchod jezuitů a založení koleje

Jezuitský řád přišel do Kutné Hory v roce 1626, pouhých osm let po bitvě na Bílé hoře. Šest let poté, 18. dubna 1633, vydal císař Ferdinand II. zakládací listinu jezuitské koleje, v níž řádu daroval rozsáhlý pozemek od východního okraje chrámu sv. Barbory až k Hrádku a podél městských hradeb ke kostelu sv. Jiří. Kvůli probíhající třicetileté válce se však se stavbou nemohlo začít hned.

Stavba monumentální budovy (1667–1750)

Teprve na podzim roku 1666 začaly přípravné práce – bourání stávajících staveb a úprava terénu. Dne 2. března 1667 podepsal rektor koleje Jan Motitus smlouvu s italským architektem a stavitelem Giovannim Domenicem Orsim de Orsini (1634–1679), který se zavázal vybudovat kolej naproti chrámu sv. Barbory v délce šedesáti sáhů se dvěma křídly do zahrady. Základní kámen byl položen 24. března 1667, den před svátkem Zvěstování Panny Marie.

Stavba postupovala překvapivě rychle – do pěti let stálo celé třetí patro a 1. listopadu 1678 se do koleje nastěhovali první jezuité. Po Orsiho smrti v roce 1679 převzal dohled nad stavbou proslulý architekt Carlo Lurago (1615–1684), který v Praze projektoval mimo jiné Klementinum. V letech 1709–1718 vznikla na terase před budovou řada dvanácti pískovcových soch světců, dílo jezuitského sochaře Františka Bauguta (1668–1725), autora také kutnohorského mariánského sloupu na Šultysově ulici.

Při renovačních pracích v 70. letech 20. století byl v jedné z věží nalezen dokument z roku 1724 se jmény členů koleje a hostů. Na jeho základě se předpokládá, že na podobě části budovy se podílel i slavný architekt Kilián Ignác Dientzenhofer (1689–1751). Stavba koleje byla dokončena roku 1750.

Významné osobnosti jezuitské éry

S historií koleje jsou spjaty pozoruhodné osobnosti českého baroka. Patří mezi ně filozof a autor díla Staré paměti kutnohorské Jan Kořínek (1626–1680), rodák z Čáslavi. Tragicky zde skonal také básník a misionář Fridrich Bridelius (1619–1680), klíčová postava české barokní poezie, který zemřel na mor při ošetřování nemocných přímo v koleji.

Od kasáren po galerii

Po zrušení jezuitského řádu papežem Klimentem XIV. v roce 1773 začala pro budovu dlouhá éra vojenského využití. V severním křídle a části východního křídla fungoval vojenský špitál až do poloviny 19. století. V letech 1853–1868 zde sídlil vojenský výcvikový ústav. Za první republiky nesla kasárna jméno Jana Roháče z Dubé. Během nacistické okupace budovu využívala jednotka protektorátní armády a po roce 1953 sloužila jako sklad automobilů a traktorů.

Zlom přišel roku 1998, kdy celý areál získalo České muzeum výtvarných umění. Následovala náročná rekonstrukce v letech 2004–2012, která proměnila chátrající barokní kolos v moderní galerijní prostor. Galerie Středočeského kraje oficiálně zahájila provoz 8. května 2010.

Co uvidíte

Barokní architektura

Samotná budova jezuitské koleje je zážitkem sama o sobě. Jedná se o jednu z největších jezuitských kolejí v Čechách – její délka dosahuje přibližně dvou set metrů. Raně barokní stavba ohromuje svými monumentálními rozměry, arkádovými ochozy (ambity) a citlivě rekonstruovanými interiéry. Na terase před budovou stojí řada barokních soch světců od Františka Bauguta, které tvoří impozantní kulisu cesty od koleje k chrámu sv. Barbory.

Za pozornost stojí refektář – bývalý jezuitský jídelní sál, který si zachoval svou prostorovou velkorysost. V podkroví severního křídla se nachází konferenční sál vybavený moderní audiovizuální technikou, kde historický krov kontrastuje se soudobým designem.

Stálá expozice – Labyrintem

GASK je galerie zaměřená na české výtvarné umění 20. a 21. století. Stálá expozice s názvem „Labyrintem“ (dříve „Stavy mysli / Za obrazem“) představuje tematicky koncipovaný výběr uměleckých děl ze sbírek galerie. Návštěvník zde prochází symbolickou cestou labyrintem, v níž nachází díla od počátku 20. století po současnost. Ve sbírkách jsou zastoupeni přední čeští umělci jako Emil Filla, Toyen (Marie Čermínová), Josef Šíma, Jiří Kolář a mnoho dalších.

Proměnné výstavy

Ve třech traktech na dvou patrech koleje probíhají pravidelně proměnné výstavy, které představují aktuální tendence českého i mezinárodního umění. V přízemí vystavují mladí umělci pracující jak s tradičními médii (malba, kresba, socha), tak s experimentálními formami zahrnujícími videomapping, zvukové instalace a interaktivní sochařství. Součástí je i prostor Whitebox zaměřený na český design na pomezí volného umění.

Vizuální herny a dětský koutek

Celé jedno patro severního křídla je věnováno dětem. Vizuální herny nabízejí nepřeberné množství barev a tvarů – tapety s motivy slavných obrazů, do kterých mohou děti malovat, stavebnicové prvky na podlahách a lezeckou stěnu inspirovanou obrazem Pieta Mondriana. Dětský koutek doplňuje nabídku pro rodiny s nejmenšími.

Zahrady a vyhlídková terasa

Zahrady jezuitské koleje jsou volně přístupné a nabízejí příjemný prostor k odpočinku. Jižní věž a vyhlídková terasa poskytují panoramatický výhled na město, chrám sv. Barbory a okolní krajinu. Zahrady jsou otevřeny denně od 7:00 do 21:00, i o pondělích, kdy je galerie zavřená.

Zajímavosti

Jedna z největších staveb svého druhu. Jezuitská kolej patří s délkou kolem dvou set metrů mezi největší jezuitské koleje v Čechách. Pro srovnání – pražské Klementinum, které projektoval tentýž architekt Carlo Lurago, je sice rozlehlejší komplexem, ale jednotlivé budovy kutnohorské koleje se mu rozměrově vyrovnají.

Od traktorů k Toyen. Ještě v druhé polovině 20. století sloužila tato barokní perla jako sklad zemědělské techniky. Proměna v moderní galerii trvala více než deset let a vyžádala si kompletní rekonstrukci za stovky milionů korun.

Tisková konference ve středověku. V roce 2024 se v refektáři jezuitské koleje konala první tisková konference ke hře Kingdom Come: Deliverance II. Desítky novinářů ze 108 světových médií zde poprvé hráli preview verzi jedné z nejúspěšnějších českých her.

Básník zemřel při službě. Fridrich Bridelius, jeden z nejvýznamnějších českých barokních básníků, nepřežil morovou epidemii, protože odmítl opustit nemocné v koleji. Jeho smrt v roce 1680 je připomínkou obětavosti, která k jezuitskému řádu patřila.

Sochy, které přežily staletí. Dvanáct pískovcových soch světců na terase před kolejí pochází z let 1709–1718. Jejich autor František Baugut byl sám jezuitským koadjutorem – členem řádu bez kněžského svěcení, který svůj talent věnoval výhradně duchovní službě.

Zahrady pro všechny. Do zahrad jezuitské koleje se dostanete zdarma, a to každý den včetně pondělí. Jsou ideálním místem pro piknik s výhledem na gotické věže chrámu sv. Barbory.

Praktické informace

Otevírací doba

Galerie: úterý–neděle 10:00–18:00, pondělí zavřeno
Zahrady: pondělí–neděle 7:00–21:00
Kavárna a bistro Skleník: úterý–neděle 10:00–18:00, pondělí zavřeno

Vstupné

Celá budova (stálá expozice + proměnné výstavy):

  • Dospělí: 240 Kč
  • Snížené: 120 Kč
  • Rodinné: 540 Kč

Budova je bezbariérová. Výstavy, ateliéry i herny jsou přístupné výtahem. K dispozici je bezbariérové WC a vyhrazené parkování pro ZTP ve Smíškově ulici.

Jak se sem dostanete

Adresa: Barborská 51–53, 284 01 Kutná Hora
GPS: 49°56’49.0″N, 15°15’48.6″E

Pěšky

Z centra města (Palackého náměstí) je to k GASK příjemná procházka ulicí Barborskou, kolem Hrádku a řady barokních soch. Cesta trvá asi 10 minut a patří k nejkrásnějším trasám ve městě.

MHD

Nejbližší zastávky městské hromadné dopravy jsou „Kutná Hora, Kamenná kašna“ a „Kutná Hora, Žižkov, Kremnická“. Z vlakového nádraží Kutná Hora město (nejbližší stanice) je to pěšky asi 25 minut (1 300 m) nebo MHD směr „Kutná Hora Žižkov“. Z hlavního nádraží (4 km od centra) doporučujeme přestup na MHD. Spojení najdete na idos.cz.

Autem

Do GPS zadejte adresu Barborská 52, Kutná Hora, nebo vyhledejte „GASK“ v navigačních aplikacích (Waze, Google Maps, Mapy.cz). Parkování pro návštěvníky galerie se nachází na nádvoří budovy, příjezd ze Smíškovy ulice.

Oficiální web: gask.cz | gask.art (EN)

Související články na kutnahora.net